Zábradlí je nedílnou součástí každého schodiště a jen těžko byste se bez něho obešli. Díky jeho bezpečnostním prvkům se nemusíte bát, že byste ze schodů spadli. Zábradlí má také podpořit starší lidi, kteří ho využívají jako podporu při chůzi do schodů, či při zastavení. Ovšem zábradlí nemá tvořit pouze bezpečnou chůzi po schodech, ale také má funkci estetickou. V dnešní době jsou schodišťové zábradlí plně moderní a dokonale doplňují interiér, či exteriér domu.

Zábradlí je moderním prvkem a je jen na Vás, jaké zábradlí si do svého domu zvolíte. Můžete sáhnout po zábradlí dřevěným, železným, nebo skleněným. Všechny zábradlí plní funkci bezpečností, ale také estetickou a je potřeba vybírat zábradlí, které Vám padne do interiéru.

Zábradlí dřevěné jsou oblíbené spíše ve vnitřních prostorách, kde jsou sladěný s ostatním nábytkem. Jde o decentní práci, na které si firma zakládá. Vybrat si můžete mezi mnoha druhy šprušlí a také druhem dřeva, nebo jeho nalakováním. Většinou se však používá dřevo dub, nebo buk a to díky tomu, že je tvrdé a vydrží dlouhé roky. Navíc na něm dokonale vyniknou letokruhy, které dodávají ten správný šmrnc.

Skleněné zábradlí se spíše využívá v kancelářích, na terasách, či v obchodních domech. Toto zábradlí je dokonalé svým vzhledem a dá se doplnit o jiné prvky, jak oje dřevo, nebo železo. Jedinou nevýhodou je jeho neustále leštění. To se však dá vyřešit matným sklem, na kterém nejdou šmouhy tolik vidět. Velmi oblíbené je na balkónech.

Železné zábradlí se dá použit jak ve vnitřním tak ve venkovním prostředí. Jeho originalitu poznáte hned na pohled, kde se promítá dokonalá kovářská práce. Kované zábradlí se dá také kombinovat s ostatními prvky a dokonale ho doplňuje dřevo.

Pokud tedy sháníte zábradlí, tak neuspěchejte výběr, ale dobře se rozmyslete. Toto zábradlí totiž budete mít celý život a jen těžko by se Vám dívalo na něco, co se Vám nelíbí.

Rybaření má rádo spousta lidí, přičemž i Vy se můžete stát rybářem. Kromě nutných povinností potřebujeme také vybavení, které bude dobře sloužit.

Vybavení pro rybáře

Nutný základ

Nemůže si koupit vybavení a jít si chytat, kam se nám zachce, protože na běžných tocích je potřeba mít vyřízenou administrativu. Do ní rádiem všechny povinnosti jako být členem Českého rybářského svazu, kde musíme složit zkoušky, mít platný rybářský lístek a další potřebné záležitosti. Tomu se můžeme vyhnout u soukromníků, kde za chytání zaplatíte určitý poplatek, přičemž na řadě místech půjčují i vybavení, takže je to ideální místo, kde si můžeme vše nejprve vyzkoušet.

Jestliže nás to bude bavit, tak potřebujeme vlastní vybavení. První vybavení nemusí být nijak drahé, ovšem dbejte na to, aby splnilo základní požadavky a v praxi dobře fungovalo. Nevyhneme se nákupu základních potřeba, kam řadíme prut, naviják, háček, návnady, podběrák a dále můžeme pořídit vybarvení, které nám vss4 usnadní a zpohodlní. Mezi něj řadíme signalizační, zařízení, židle, deštníky a takto bychom mohli pokračovat dlouhou, protože sortiment je široký.

Bytelný naviják

Pokud nám zabere ryba, tak je důležité ji dostat k sobě a vytáhnout, přičemž u větších úlovků musíme použít podběrák. Přitáhnutí zajišťuje naviják, který je na prutu, přes který je veden i samotný vlasec, jenž se na tohle zařízení navíjí. Výběr je i u tohoto zařízení slušný, jen musíme zvolit správný druh. Jde tu hlavně o to, jaké ryby budeme chytat, protože každý druh má například jinou hmotnost. Když zvolíme vhodnou kategorii, tak následně se musíme dívat na vhodný produkt.

Na co se zaměřit? Je toho více, takže začneme u hmotnosti, protože těžký naviják zvyšuje zbytečně hmotnost prutu. Dále musíme hledět na vhodnou brzdu, kdy každému vyhovuje něco jiného a zase záleží, co chceme chytat. Klíčová je rozhodně také životnost a spolehlivost, abychom mohli chytat bez obavy z poruchy, kdy spolehlivé jsou navijáky Okuma. Záleží na celkovém zpracování a použitých materiálech. Hodně záleží na ložisku, protože na něm se naviják točí, přičemž každé má určitou průměrnou životnost.

Důvodů, proč si dát občas skleničku dobrého vína může být hned několik. Víno je nejen dobré, ale je i zdravé a navíc podpoří i dobrou náladu. Které zvolit?

Vybrat víno nemusí být věda – Jaké bude chutnat vám a podle čeho volit?

Máte chuť na dobré víno, ale nevíte, jak to dobré víno vlastně je? Vybrat víno sice nemusí být věda, ale úplně lehké to mít také nebude, zvláště když vínům nerozumíte a nemáte možnost konkrétní víno ochutnat ještě před tím, než si ho koupíte. Do láhve nevidíme, nejlepší je tak víno nakupovat ve vinotékách, kde vám personál alespoň poradí, mnohdy je také možnost víno ochutnat, stejně jako je tomu v dobrých restauracích. V obchodech je pak dobré sledovat etiketu a nezbude vám pak nic jiného, než zhodnotit přečtené informace. Ne vždy se totiž dostaneme k potřebným informacím přímo během výběru, jsou ale i odrůdy vín, na které se můžete spolehnout.

Jaké víno vám chutná?

Dost často ale lidé tápou i v tom, jaké víno vlastně chtějí nebo jaké jim bude chutnat. Červená vína jsou hodně hutná a hodí se pro chladnější podzimní a zimní večery, kdy krásně zahřejí celé tělo, červená vína se podávají i ke zvěřině, červenému masu, k některým sýrům nebo těžším jídlům, lehké červené víno asi budete hledat hodně těžko, červená vína ale jsou i odborníky doporučovaná a dokonce jsou zdraví prospěšná. Díky látkám, které se v červeném vínu obsahují, můžete ochránit například své srdce, ale i mozek.

Opakem jsou vína bílá. Ty jsou lehčí, navíc se u nás setkáváme ještě s dalším jejich označení. Bílé víno může být suché, polosuché, polosladké či sladké. Jde totiž o to, kolik cukru bílé víno obsahuje, sladká vína jsou hodně intenzivní a příliš neosvěží, naopak suchá vína jsou osvěžující a také se hodí k lehčím jídlům, sýrům a salátům. Velkou lahůdkou pak mohou být i vína růžová. I bílé víno si ale dle odborníků můžete dopřát častěji, stejně jako víno červené i to bílé může být prospěšné našemu zdraví. Jen pozor na to, že to platí pouze v případě, že vypijete maximálně jednu až dvě deci vína denně.

Vyznáte se v názvech?

Některé názvy vín jsou nám notoricky známé. I podle toho samozřejmě můžete vybírat, na správnou cestu při výběru vás může přivést i známé vinařství. Pozor však na to, někdy se pod zdánlivě neznámým názvem může skrývat u nás velmi známá odrůda vína. Pinot Gris Iwc-club je například odborným názvem pro odrůdu u nás známou jako Rulandské šedé.

Navíc zahraniční vína mohou mít na svých etiketách odlišné údaje, v zahraničí se například ani nevyužívá rozlišování u bílých vín, zda jde o víno suché, polosuché, sladké či polosladké. My u nás ale víme, že to na etiketě nesmí chybět.

Hlavní využití ginu je do různých chutných a velice populárních alkoholických koktejlů. V podstatě se tento alkohol v čisté podobě už moc nepije.

Výroba koktejlů je také důvodem, proč vznikají další zajímavé příchutě ginu se stále novými přírodními složkami. To mu vytváří trochu alchymistický obraz a mnozí lidé míchání koktejlů z ginu považují za umělecký obor.

Gin je destilát nizozemského původu, který se hojně rozšířil ve Velké Británii. Výroba pevného nápoje tohoto druhu se připisuje lékárníkovi De La Boei, který bádal nad novými léčebnými postupy pro léčení poruch trávení. Jeho výrobní postup pro výrobu destilátu se zachoval a podle jeho receptury se vyrábí dodnes. Lékárník experimentoval s destilací pšenice a ječmene a pro zlepšení chuti přidával k destilátu jalovec. Svůj výtvor nazval Jenever a netušil, že tak stvořil první značku ginu. Jeho „medicínu“ si lidé velice oblíbili a užívali ji na střevní a kardiovaskulární problémy.

Gin a poprask ve Velké Británii

Britové projevili o tento nápoj ohromný zájem a začali ho ve velkém dovážet do země. Za pár let už měli i vlastní výrobu. Oproti whisky to byl levný nápoj s jednoduchou výrobou a jeho kouzlu propadl celý národ od dětí přes těhotné ženy až po vojáky a penzisty. To pro národ znamenalo pohromu a trvalo velmi dlouho, než se země přes různá opatření a zákazy tohoto nešvaru zbavila.

Výroba ginu

Gin se dnes vyrábí stejným způsobem, jakým se vyráběl před staletími. Pouze se modernizovalo výrobní zařízení ve výrobnách. Stále se k výrobě používá směs ječmene a pšenice, které se fermentují. Po první destilaci se k roztoku přidávají byliny, koření, bobulky v macerovaném stavu. Různé výroby mají různé přísady, pouze jalovec je stanovený jako nenahraditelná složka všech nápojů.

Rostlinné přísady jsou klíčovou součástí konečného produktu a ovlivňují celkovou kvalitu nápoje. Většinou se přidává 5-6 druhů přísad.

Projekt – začíná se vždy teoretickou přípravou, tak jako u každé stavby. Tato fáze bývá (paradoxně) nejnáročnější, není totiž snadné mezi tou pestrou plejádou různých variant vybrat tu, která vám bude na míru pasovat. Máte totiž možnost zhotovit oplocení celistvé s deskami do výše max. 250 cm, anebo využít jen nízkého či vyššího soklu a nad něj umístit různé výplně, většinou ze dřeva, nebo v podobě plastových plotovek či ocelových kovaných mříží, prutů, svařovaných konstrukcí atd.

Součástí projektu je pečlivé vyměření, finanční rozvaha a konzultace ohledně hloubení základů a přístupu na staveniště. Některé terény bývají obtížnější, např. v prudkém svahu, poblíž potoka či řeky, v blízkosti pozemní komunikace (v zatáčce), mezi vzrostlými stromy, nedaleko stožárů elektrického vedení, anebo s problematickými místy, kdy vede v zemi elektrická či plynová přípojka.

Bourání starého oplocení – často se stává, že nový plot má nahradit již stávající a ten je nutné nejprve rozebrat či zbourat. Bude-li tato práce součástí smlouvy o dílo, musí v ní být zakotvena klauzule, že sutiny budou odváženy na povolenou skládku k ekologické likvidaci.

Vyměření a výstavba základů – další fází je stanovení, kde se budou nacházet sloupky, a pro ně se pak vyhloubí kruhové otvory. Sloupky se zalévají betonem a musí být v terénu rozmístěny tak, aby mezi ně bylo možno vsouvat do drážek tenké desky. Pro desky betonového plotu se dřevem se základy nehloubí, pouze se s ohledem na jejich polohu terén upraví do požadované roviny.

Pokládání desek a výplní – k této činnosti je potřebná mechanizace, neboť každá z desek váží více než sedm desítek kilogramů. Vkládání desek v první linii je relativně snadné, větší obtíže pak mohou vznikat ve výšce nad jeden metr, to je také častým důvodem k tomu, proč volit montáž od zkušené firmy. Bez mechanizace by byl tento úkon fyzicky velmi náročný a také ne zrovna bezpečný.

Také patříte k lidem, kteří raději věnují čas prevenci, než aby pak trávili hodiny v čekárnách u lékaře, v očekávání ne zrovna příjemného vyšetření či zákroku? Tento přístup vám můžeme jen schválit a doporučit. A kde začít? Nejlépe u stravovacího režimu. Tento krok bývá v práci „na sobě“ relativně snazší, než ty ostatní. Máme totiž k dispozici tolik zdrojů zdravé výživy, které lidem před třiceti lety nebyly vůbec dostupné.

Obilné kaše – obiloviny tvoří základ stravovací pyramidy lidstva již tisíce let, jsou zdrojem vitamínů, minerálů, sacharidů, vlákniny, ale především proteinů. V kombinaci s luštěninami mohou dokonce poskytnout plnohodnotnou bílkovinu (všechny esenciální aminokyseliny), jaké jsou v mase a mléce. Abyste mohli zužitkovat většinu živin z obilovin, měly by být celozrnné, a před konzumací namáčené.

Nakupte je do zásoby – výhod celozrnných kaší nebo obilných vloček je hned několik. Můžete je střídat, zasytí, podporují zdravé hubnutí díky vláknině, a spolu s luštěninami jsou výrazně levnější (i zdravější) než masné produkty. Můžete je také nakupovat do zásoby s množstevní slevou, třeba přes e-shopy. Ušetříte i za dopravu. A jak je skladovat? Nejlépe v uzavíratelných LDPE polyetylenových zip sáčcích s dírkou 2pack. Mají certifikát zdravotně nezávadného výrobku a jsou určeny pro styk s potravinami. Jsou skladné, nezapáchají, dobře vidíte, co se nachází uvnitř, případně je lze popsat lihovým fixem. Takto můžete mít doma zásobu ovesných, špaldových, quinoových, žitných či pohankových vloček třeba na půl roku.

Ořechy a luštěniny – to samé se týká i luštěnin, všech druhů semínek a oříšků a sušeného ovoce. V zip sáčcích nezaberou tolik místa, jako v dózách a krabicích, a přesto budou uložené v pevném a bezpečném obalu. Uzavírací mechanismus je spolehlivý, takže vždy stačí před namáčením ořechů a luštěnin a následnou přípravou jen odsypat potřebné množství a sáček opět uzavřít. Můžete z něj také vytlačit většinu vzduchu, aby tyto trvanlivé potraviny méně podléhaly oxidaci.

Perfektní čistič za pár korun

Koupelny, toalety, kuchyně – v těchto místnostech se nejčastěji jedlá soda uplatní. Můžeme ji smíchat s vodou a octem na kašovitou hmotu, s níž se dobře čistí umyvadla, vany, dlaždičky, sporáky, okenní parapety, a cokoli, kde ulpívá na povrchu mastný povlak, což je nejčastěji v kuchyních, nebo v koupelnách. Soda je perfektní odmašťovadlo a velmi ochotně reaguje s jakýmkoli organickým materiálem. Nač tedy utrácet za drahá chemická čistidla, když máme při ruce mnohem levnější a účinný prostředek. A jedlá soda cena Naklíčeno? Možná vás překvapí, jak je nízká, jde totiž o přírodní materiál, který je v životním prostředí hojně zastoupen.

Umývání oken – soda smíchaná s octem, přidaná do teplé vody, je asi to nejlepší na okenní tabule. Zapomeňte na speciální přípravky s alkoholem, jako je Okena či Iron, toto je velmi efektivní a zároveň šetrný a ekologický způsob umývání oken. Značnou výhodou této směsi je, že nezanechává šmouhy, a stačí po umytí skla setřít vodní vrstvu gumovou stěrkou. Mytí oken už nebude činností, do níž byste se museli dlouho nutit.

Nepříjemný zápach – absorpční schopnosti sody oceníte i pro nežádoucí pachy, které se jen stěží odstraňují běžnými saponáty a úklidovými prostředky. Můžete ji nasypat na koberec, lino, dlažbu, plovoucí podlahu, zkrátka na všechny povrchy, které byly potřísněny močí, zvratky, krví, zbytky jídla a dalšími organickými nečistotami. Soda natáhne do sebe zápach i z obuvi, ze zvířecích toalet, odpadkových košů.

Vlasy – nemusíte mít obavy využít jedlou sodu i na umývání vlasů. Stačí malé množství, cca 1 kávová lžička na půl litru teplé vody a postupně oplachujte tímto roztokem mokré vlasy. Odstraní se tím velmi dobře mastnota, odumřelé kožní šupinky, prachové částice s těžkými kovy vázanými na tuk, rezidua laků na vlasy, starých kondicionérů, šamponů a vlasových přípravků. Poté stačí vlasy umýt teplou vodou a případně využít kondicionéru, anebo třeba jablečného octa, který kondicionér nahradí.

Zasílání věcí je v dnešním světě velmi oblíbený způsob jak rychle dostat požadovanou věc bez sebevětší námahy. Prakticky nemusíte vylézt z postele a za několik dní vás objednávka čeká před domem. Stále častěji je tato služba využívána i mezi lidmi, kteří si takto zasílají nejrůznější věci. Tento způsob výměny či nákupu věcí je často rychlejší než samotný osobní odběr. Jestliže i vy plánujete tento způsob přepravy využít nebo vám záleží na bezpečí zasílaného výrobku, inspirujte se několika radami, jak bezpečně zabalit zásilku.

Obalový materiál

Jako obalový materiál můžete použít kartonové krabice různých velikostí, neprůhledné obálky opatřené bublinkovou fólií či neprůhledné igelity. Obalový materiál volte vzhledem k velikosti zasílaného předmětu a jeho křehkosti. Jestliže se jedná o velmi křehkou zásilku, můžete využít dřevěné krabice, které váš balíček ochrání i před nešetrným zacházením.

Plnící materiál

Zásilka bude v bezpečí pouze v případě, kdy jí znemožníte jakýkoliv pohyb, a bude chráněna bohatou vrstvou plnícího materiálu. Takovým materiálem můžou být truhlářské hobliny, kartonová vlna Balteto, flo-pak, vzduchové polštářky, bublinková fólie nebo zmačkané noviny.

Nejlepší způsob balení

Předmět, který budete posílat, nejprve umístěte do menší krabice, vnitřek zaplňte výplňovým materiálem a důkladně balíček zalepte lepicí páskou. Takto připravený balíček poté přemístěte do větší krabice a pevně ho přilepte lepicí páskou na dno krabice tak, aby nemohlo dojít k pohybu během transportu. Větší krabici poté naplňte výplňovým materiálem až po okraj a zalepte v místech, kde by mohlo dojít k vypadnutí zásilky.

Jestliže se jedná o malý předmět, krabice stačí pouze jedna nebo můžete využít i obálky s ochrannými prvky.

Balíček můžete běžně používanými znaky označit jako křehký, neklopit či podobně.